Morašický lom

První zmínka o dolování v lomu  Morašice  pochází  již z roku 1919,  kdy zde těžila  Pražská železářská společnost. Pozdější zmínka je z roku 1927,  kdy v lomu těžila firma  Česká montanní společnost. Těžba  však  byla bez většího úspěchu. V roce 1933 si od města Kutná Hora pronajal lom pan Jaroslav Černík z Kladrub a nastěhoval se do místní (Morašické) hájovny, kterou si rovněž pronajal. Uzavřel s městem výhodnou smlouvu, že Kutná Hora bude odebírat kámen pouze od něj, a proto kamenná dlažba před kostelem Sv. Barbory a kostelem Na nebe vzetí panny Marie pochází z Morašic. V lomu bylo zaměstnáno na 40 lidí.  Později, v době krize,  bylo v lomu méně práce a  lidé odcházeli na nucené práce  do Německa, takže po 2. světové válce v lomu pracovalo odhadem 6 lidí a později byl lom zcela uzavřen.

Morašický lom


Němé svědectví  

Za druhé světové války se z mladých borovic získávala pryskyřice, která sloužila k výrobě střelného prachu. Několik stromů se zářezy, které o tom svědčí, se dochovaly dodnes.

Zářezy v borovicích z období druhé světové války

Zářezy v borovicích z období druhé světové války


Geologická naučná stezka MAGEO

MAGEologický Okruh je stezka dlouhá 29 km začínající v Přelouči u vlakového nádraží a vedoucí kolem třinácti informačních tabulí, které popisují nejen geologickou krásu, ale také přírodní. Geologická cyklostezka na území Národního geoparku Železné hory s názvem MAGEO nabízí zajímavosti dané lokality a vede přes obce Přelouč-nádraží, Mokošín, Brloh, Lipoltice, Sovolusky, Sovolusky u lesa, Vápenka, Litošice, Krasnice, Morašice, Zdechovice, Chvaletická vyhlídka a Chvaletice-nádraží.

Naučná stezka MAGEO